Výstup na Damavand (IR)

Výstup na Damavand (IR)

Na sopku Mt. Damavand 5671 m.n.m. lze vylézt skoro ze všech stran.Nejsnazší a pro Evropany nejznámější je cesta jižní. My jsme v autobuse potkali skupinu Íránců,kteří nás přemluvili,že jižní cesta je v létě strašně suchá a že příjemnější a místními více užívaná je cesta severovýchodní.Nemohu posoudit obě cesty,ale SV se mi velmi líbila žádný sypký štěrk ,jak je na sopkách obvyklé, cestou nahoru nepotkáte. A louky jsou zelené aspoň do 3800 m.n.m.Nevýhodou je nástup v 1500 m.n.m.


Severovýchodní cesta

Za vesnicí Ghazenek (ležící na silnici Teheran-Amol asi 80 km od Teheránu či 75 km od Amolu podle silničních ukazatelu) kousek za odbočkou na Reine,je odbočka na vesnici Gzna,kde cesta začíná.

(za cestu Teherán odbočka na Gznu jsme platili 7000 R na osobu (0,9 USD) ,za cestu zpět "autostopem" jsme dali 10 000 R.)

Samotná vesnička Gzna je 2 km cesty od hlavní silnice.Z asfaltové silničky se odbočí doprava (cestou nahoru) a projde se ves
nicí.Dále se pokračuje po levém (od pramene) úbočí potoka,který přitéká do vesnice ze severozápadu od Damavandu.Kozích stezek vedoucích z vesnice po úbočí je značné množství.Asi nejjednodušší je projít vesnicí a tam potok přebrodit.Stezky se posléze slévají v jednu dobře patrnou,která vás povede dál.Projdou se dvě salaše (pramen s boudou) a dorazí se k prvnímu bivaku 2 700 m.n.m.Je to plácek ve svahu s pramenem asi 4 h cesty od hlavní silnice. Dále se pokračuje rovně údolím.(dobře patrná cesta na severu slouží ke scházení.Je prašná a klouže.) Po 500 m se cesta stáčí k severu a za dalších 500 m se začne šplhat na boční hřebínek po kterém se pokračuje až na hřbet vybíhající z Damavandu. Západně od hřebínku si všimněte suťuvého splazu po kterém se schází.Po hřbetu se jde až k druhému bivaku 4 400 m.n.m. Je zde zděná bouda pro dvacet lidí,která je většinou plná.Od prvního bivaku je to 9 h pomalé chůze.Voda se zde získává z tajícího sněhu na západní straně hřbetu.Pokud je špatná zima a málo toho napadlo tak žádná voda být nemusí. Cesta z druhého bivaku je dobře patrná suťovištěm se zastoupením skály.Ve vyšších partiích probíhá výstup po jednotlivých skalnatých hřebíncích s občasným traverzem sněhem na další hřebínek.Sníh bývá natátý a mačky zde v podstatě nikdo nepoužívá.Na výstup by se mělo počítat alespoň 6 h a na sestup 3 h.Celkem je to výlet asi tak na 10- 11 hodin.

Cestu používá mnoho Íránců,kterých se kdykoli můžete optat na cestu nebo se k nim přidat ,ale závažnější problémy s vysledováním pěšiny bych při d
obrém počasí nepředpokládal.Pro jedince vybavené GPS,alespoň základní waypointy.Bivaky,odbočka na Gznu a vyústění hřebínku na hřbet.

V noci může i mrznou a nahoře dost fouká ,takže slušnou větrovku s čepicí bych označil za nezbytnost.A označení severovýchodní cesta začíná platit tak od druhého bivaku.